Lepek v potravinách                  (autor: MUDr. David Frej)

Intolerance lepku (odborně celiakální sprue, celiakie) se považuje za geneticky podmíněné autoimunní onemocnění a postihuje každého dvoustého člověka. Dědičnost dosahuje u příbuzných 10 procent, u sourozenců se týká 36 procent. Při tomto onemocnění dochází k poškození sliznice tenkého střeva, způsobené specifickými potravinovými antigeny (tedy toxickými řetězci aminokyselin) v některých obilninách.

Lepek se definuje jako bílkovina v moučném prášku obilného zrna, vzniklá po odstranění škrobu, která je toxická pro osoby netolerující tuto látku. V lepku se nacházejí dva druhy bílkovin, gliadiny a gluteniny. V pšenici se tyto škodlivé bílkovinné látky jmenují gliadiny, v žitu sekaliny, v ječmeni hordeiny a v ovsu aveniny. Tato látka může způsobovat mnohé zdravotní potíže....

Gliadin je směsí řetězců bílkovin (polypeptidů), které vznikají rozkladem bílkovin lepku v zažívacím traktu. Peptidy se skládají z řetězce aminokyselin, z nichž některé sekvence právě vyvolávají škodlivou reakci. Gliadin podle jedné teorie poškozuje přímo sliznici tenkého střeva, podle jiných názorů se lze domnívat, že vyvolává ve sliznici tenkého střeva zánětlivou reakci. Dochází k narušenému vstřebávání živin, minerálů a vitaminů. Podle posledních výzkumů je lepek příčinou až 55 nemocí (např. osteoporóza, rakovina, záněty, únava, afty, roztroušená skleróza, záněty kloubů, revmatismus, autoimunní nemoci, deprese, autismus atd.).

Kromě pšenice takto organismus reaguje tedy i na žito a ječmen. U ovsa se provádí výzkum, nakolik oves lze nebo nelze konzumovat. Většinou se odborníci přiklání k názoru, že oves je nutné po individuálním zvážení buď vyloučit nebo omezit na velmi malé množství.

Diagnostika a příznaky

Nemoc se zjistí u dětí kolem prvního až druhého roku, u dospělých pravidelně konzumujících obiloviny se nemoc objeví mezi třicítkou až čtyřicítkou. Krevní testy se zaměřením na protilátky prokazující celiakii a enterobiopsie (odebrání vzorku sliznice tenkého střeva, nejprůkaznější vyšetření celiakie) se provádí u osob s dědičnou zátěží a příznaky upozorňujícími na takové onemocnění.

K hlavním příznakům celiakie patří průjem, bolesti břicha, plynatost, chronická únava a slabost, hubnutí, které ale není provázeno nechutenstvím, kožní projevy, bolesti hlavy, bolestivá menstruace, sterilita. Někteří nemocní se neprojevují žádnými příznaky. Výraznější projevy - průjem, nadýmání a hubnutí - postihují jen kolem 30 procent nemocných. Nebezpečí konzumace lepku v případě této nemoci spočívá v až stonásobném větším riziku rakoviny trávícího traktu (tenkého střeva, jícnu) nebo lymfomu (teploty, bolesti břicha, průjmy a hubnutí, krvácení). Riziko rakoviny se snižuje na úroveň v běžné populaci po 5-letém dodržování diety.

V mnoha případech se nemusí o tuto nemoc jednat, neboť podobnými příznaky se projevuje spousta dalších nemocí jako:

- porucha funkce slinivky břišní

- nedostatečné vylučování žluče

- špatná strava

- porucha motility střeva

- stav po operaci žaludku

- poruchy vstřebávání

- zánět a poškození tenkého střeva ozařováním, cytostatiky

- paraziti

- další vážná onemocnění tenkého střeva - nádory

- cukrovka

- lupenka

Někteří nemocní se neprojevují žádnými příznaky. U dětí se může onemocnění projevovat bledostí, podrážděností, poruchami koncentrace, průjmem s bledě zabarvenou, zapáchající stolicí.  Intolerance lepku je často spojena s laktózovou intolerancí (nesnášenlivost většiny mléčných výrobků).

K nejčastějším neurčitým příznakům patří mírná slabost, bolest v kostech, zánět žaludku nebo také jen nedostatek určitých minerálů. Mohou se objevovat bílé skvrnky na nehtech, suchá pokožka, poruchy paměti po konzumaci lepku, bolest v krku. Nemoc může být spojena s jinými nemocemi autoimunního typu (kdy protilátky poškozují vlastní orgány a tkáně jako je cukrovka závislá na inzulinu a zánět štítné žlázy), dále s jaterním poškozením, revmatoidní artritidou, poškozením ledvin a psychickými poruchami. Porucha imunity také vyvolává chronický únavový syndrom.

Intolerance lepku je často spojena s laktózovou intolerancí (nesnášenlivost většiny mléčných výrobků), neboť poškozené klky sliznice tenkého střeva neuvolňují enzymy laktázu, rozkládající mléčný cukr.

Při stoprocentním dodržování bezlepkové diety se střevní klky během šesti měsíců až jednoho roku zhojí a laktózová intolerance vymizí. Bez problémů lze v každém případě z mléčných výrobků konzumovat kozí a ovčí výrobky.

Léčba u intolerance lepku

Základním opatřením je zákaz konzumace pšenice a všech pšeničných výrobků, žita, ječmene a většinou i ovsa. U pšenice existují další druhy nevhodné u celiakie skrývající se pod názvy jako tvrdá pšenice (semolina) v těstovinách. Špalda stejně jako kamut jsou druhy pšenice, bulgur je upravený druh pšenice. Také pšeničným klíčkům je třeba se vyhnout. Stejně tak odrůda triticale, obilnina vzniklá zkřížením pšenice a žita není vhodná. V malém množství (1 porce = 50 g) lze po poradě s lékařem konzumovat ovesné výrobky; oves totiž obsahuje méně toxické látky než jiné obiloviny a "zdravější" druh lepku. Kukuřici lidé trpící celiakií mohou jíst, pokud na ní nejsou alergičtí. Rýže je velmi vhodnou obilninou, zejména basmati rýže. Pro výrobu některých rýžových a sójových nápojů se však používá enzymů z ječmene.

K povoleným obilninám patří pohanka, jáhly, amarant, quinoa. Často také bývají bezpečné potraviny (pohanka) kontaminovány pšenicí (pěstováním na stejných polích; zpracováním tam, kde se vyrábí pšeničná mouka) nebo na ně reaguje jedinec alergií, která nemá nic společného s intolerancí lepku. Nejlépe je pozorovat reakce vlastního organismu na sporné potraviny a přizpůsobit tomu stravu. Z olejů je nejzdravější extra panenský olivový olej. Též luštěniny jako fazole, cizrna, hrášek, čočka a sója jsou povoleny. Z mouky lze najít sójovou, amarantovou nebo rýžovou mouku v obchodech se zdravou výživou.

Přestože léčba je relativně jednoduchá, vyžaduje stoprocentní ukázněnost a vyřazení zakázaných potravin. Základním opatřením je zákaz konzumace pšenice a všech pšeničných výrobků, žita, ječmene a většinou i ovsa.  Zvláště v západní stravě a obchodech s potravinami lze najít lepek v mnoha zdánlivě bezpečných potravinách, polotovarech i nápojích. Bezlepková dieta je tudíž taková, které zahrnuje potraviny neobsahující ani stopu lepku. V bezlepkových potravinách by obsah lepku neměl překročit 0.02%. Stoprocentní vyřazení nevhodných potravin zmírní obtíže a přináší výrazné zlepšení již během dvou až tří týdnů. Existuje forma, kdy nemocný nereaguje na dietní opatření nebo po určité době přestane dieta účinkovat. Pak je léčba velmi složitá. Nedodržování dietních opatření může přivodit komplikace se smrtelnými následky.            

Lepek a zdravotní riziko

Co mnoho lidí nehodnotí (včetně některých lékařů) při diagnóze je, že za mnohými nejen zažívacími obtížemi stojí lepek, který způsobuje mnoho zdravotních obtíží. Častá konzumace lepku se nedoporučuje ani pro zdravé lidi.

Lepek v klinické studii

V nedávné studii uveřejněné v časopise Journal of the American Medical Association se zjistilo, že alergie na lepek nebo celiakie zvyšuje riziko nemocí srdce a rakoviny. Ve studii se zkoumalo 3000 pacientů téměř 40 let ve třech skupinách: u osob diagnostikovaných jako celiakie, u pacientů se zánětem střeva ale bez diagnozy celiakie a u jedinců s krevními testy prokazujícími protilátky proti lepku. Zvýšené riziko smrti měli lidé s celiakií o 39%, u 72% u osob trpících střevním zánětem daným reakcí na lepek a o 35 % se zvýšilo riziko úmrtí z těch, kteří netrpěli celiakií, ale měli přecitlivělost na lepek.

To znamená, že i když vám lékař nezjistí nemoc odběrem střevní sliznice (biopsie), přesto můžete trpět zvýšeným rizikem a zdravotními obtížemi způsobenými lepkem. A podle posledních informací se zvýšil a nesnášenlivost lepku o 400%. Statisticky se uvádí, že celiakie postihuje 1 osobu na 100 lidí.

Lepek a nemoci

Nedávná zpráva spojuje mnohé nemoci s nadměrnou konzumací lepku. Nejen střevní záněty, ale také roztroušená skleróza, nádory, únava, revmatoidní artritida, bolesti hlavy, deprese. Organismus může negativně reagovat na lepek nejen u dětí, ale i u starých osob, u lidí trpících zácpou, nadváhou atd. Lepek totiž u některých jedinců vyvolává v těle zánět v různých orgánech, například mozku, srdci, kloubech, zažívacím traktu atd. Proto je nutné řešit příčinu (reakci na lepek omezením nebo vyloučení lepku), nikoli jen léčit příznaky.

Problém je, že spousta trávících potíží by se dala vyřešit, kdyby lékaři více věnovali pozornost stravě a obtížím pacienta, nikoli jen laboratorním vysledkům, které nemusí prokázat celiakii, i když ta je příčinou zdravotních obtíží.  Dalším viníkem je potravinářský průmysl, který zásobuje konzumenty množstvím potravin s lepkem, a to včetně výrobků, které se propagují jako zdravé pro snídani: cereálie a musli tyčinky (tyto výrobky jsou plné lepku a cukrů).

 

Bylina měsíce

Oslizák líbezný (Aegle marmelos) se doporučuje u překyselení, chrání střevní sliznici a působí jak u zácpy, tak průjmu.

Účinky Oslizáku:                 

Zažívání. Snižuje překyselení, normalizuje zažívání. Reguluje trávení, chrání proti zánětu jícnu a žaludeční sliznice.                  

Stolice. Oslizák snižuje nadměrnou peristaltiku střeva, čímž brání průjmovitým stavům. Normalizuje střevní činnost a vylučování.                  

Nemoci střev, dráždivý tračník.

Noni se projevuje výrazným protizánětlivým účinkem, zejména u zánětů kloubů a autoimunních nemocí.                  

 

Recepty bez lepku                

F a z o l e    po španělsku

plný šálek bílých fazolí

2 větší cibule

2 - 3 stroužky česneku

1 větší zelená paprika (kapie)

asi 4  lžíce rajské šťávy (zředěného protlaku)

lžíce sladké mleté papriky

mořská sůl

2 lžíce olivového oleje

Fazole namočíme přes noc do studené vody, pak je zalijeme čistou, přidáme jednu neoloupanou cibuli (tu pak vyjmeme), uvedeme k varu, zvolna vaříme do změknutí. Na oleji osmahneme druhou nakrájenou cibuli, česnek plochou stranou nože rozdrtíme a pokrájíme, zaprášíme paprikou, vše krátce orestujeme, přidáme fazole, na proužky nakrájenou čerstvou papriku, mírně osolíme, ochutíme rajskou šťávou, chvíli přikryté podusíme. Můžeme podávat teplé, vlažné nebo studené pokapané citrónem.

Polenta sýrová

1 šálek kukuřičné mouky

4 velké stroužky česneku

2 lžíce olivového oleje

4 lžíce parmezánu

plná lžička sušené bazalky

lžička oregana

šálek zeleninového vývaru

V kastrolu smícháme horký vývar s olejem, prolisovaným česnekem, trochou pepře, soli, oregánem, uvedeme k varu, přidáme mouku rozmíchanou v neplném šálku vody, prudce povaříme 2 minuty, zmírníme plamen a zvolna povaříme 15 minut pod pokličkou, občas zamícháme, nesmí se připálit. Vyšší formu vymažeme tukem, navršíme hmotu a necháme vychladnout, pak dáme ještě do lednice. Pak teprve vykrajujeme různé tvary a opékáme. Můžeme podávat jako samostatný pokrm.

 

Melasové bezlepkové sušenky

3/4 šálku kokosového oleje

1/4 šálku melasy

1 šálek palmového cukru

1 vejce

1 1/2 šálku mandlové mouky

1/2 šálku kokosové mouky

2 lžičky jedlé sody

1/2 lžičky kamenné soli

1/2 lžičky mletého hřebíčku

1/2 lžičky mleté skořice

1/2 lžičky mletého zázvoru

 

Smíchejte kokosový olej, melasu, cukr a vejce vidličkou. Smíchejte dobře mandlovou mouku, jedlou sodu, sůl, hřebíček, skořici a zázvor v misce. Smíchejte obě směsi lžičkou na těsto. Propracované těsto nechejte vyhladit v ledničce 30-60 minut. Troubu předehřejte na 180 st.C. Vyválejte z těsta malé kuličky. Poklaďte na pečicí papír na plechu a pečte 8 minut.

 

 

 

 

 
 
TOPlist